NikaRoovy jinde:

sobota 19. března 2016

Will Grayson, Will Grayson | Knižní recenze

Název: Will Grayson, Will Grayson
Originální název: Will Grayson, Will Grayson
Autoři: John Green a David Levithan
Překlad: Veronika Vojhejnová
Počet stran: 280
Nakladatelství: YOLI

Nepochybuji o tom, že jméno John Green vám nemusím představovat a mnozí z vás se jistě setkali i se jménem David Levithan. Jak to dopadne, když se dva skvělí spisovatelé dají dohromady a napíšou něco společně? 

Hlavní hrdinové knížky, každého si vzal na starost jeden spisovatel, se jmenují Will Grayson a... no ano, Will Grayson. Tito dva chlapci se náhodou setkají a jejich životy se zajímavě spletou dohromady.

První Will Grayson, s kterým se můžeme setkat, je z pera Johna Greena, což jsem poznala už během pár vět. Tento Will se v životě řídí dvěma pravidly: 1) Na ničem ti nesmí příliš záležet, 2) Drž zobák. Osud mu ale přihrál nejlepšího kamaráda Drobka Coopera, který je mimo jiné gay... Druhý Will Grayson trpí depresemi a je zamilovaný do Izáka, kterého poznal přes internet. Víc z děje neprozradím, však nakoukněte do knížky a zjistěte sami, jak na sebe ti dva narazí... Řeknu vám, že byste to rozhodně neuhodli.

""Kdo jseš?"
Zvednu se a odpovím: "Ehm, no, Will Grayson."
"W-I-L-L G-R-A-Y-S-O-N?" odříká neuvěřitelně rychle.
"No, jo," potvrdím. "Proč se ptáš."
Kluk se na mě chvilku kouká, hlavu trochu ke straně, jako bych ho vodil za nos, a pak konečně odpoví: "No, protože já jsem taky Will Grayson.""

Musím přiznat, že kdyby šlo jen o jednoho Willa Graysona a knížka by byla čistě greenovská, pak bych z ní asi příliš nadšená nebyla. Už jsem pochopila, že John Green se drží stále stejné kostry a charakterů a asi by mě to nudilo. Spojení sil s Davidem Levithanem ale dalo příběhu úplně jiný nádech.

Je to druhá kniha od Davida, kterou jsem četla, ale upřímně jsem se do jeho tvorby zamilovala. Má osobitý styl, stejně jako John, ale zdá se mi, že pokaždé trochu jinak. Navíc vážně oceňuji, jak byl David schopen popsat myšlenky člověka, který se utápí v depresích. Doopravdy. Dala bych jeho kapitoly přečíst všem, kdo mají spoustu řečí, ale vůbec netuší, co deprese vlastně znamená.
"ale stejně mě napadne, že "potřebuju normální život" je úplně debilní věta. jako by člověk mohl prostě dojet do obchodu a nějaký život si koupit. podívat se na lesklou krabici, nakouknout do průhlednýho okýnka, zahlídnout tam sám sebe v tom novým životě a říct si: "týjo, vypadám mnohem šťastnější - myslím, že tenhle nový život si vezmu!" odnést ho k pokladně, oskenovat a zaplatit kreditkou. jo, kdyby to bylo tak snadný, tak jsme všichni blažený - no nejsme."
Ačkoliv by se mi možná líbilo trochu víc, kdyby osudy obou chlapců byly provázané o něco víc, bylo to skvělé. Přivedlo mi to spoustu námětů k přemýšlení, nejen co se týče knihy samotné, ale především mě samé a mého vlastního života. Je to jedna z těch knih, ve které možná najdete kousíček sebe a cítíte se doplněni.

Jak bych to popsala... Číst tuto knížku bylo jako povídat si s dobrým kamarádem, řešit život a všechna jeho rozcestí, debatovat dlouze po večerech a řešit věci, které stejně nejdou vyřešit, ale stejně to děláme, protože je to tak nějak lidské. Souhra oprávněně oblíbených spisovatelů byla parádní a věřím, že má šanci získat si i vaše srdíčko.

Na závěr bych moc chtěla poděkovat nakladatelství Yoli, díky němuž a jeho skvělé narozeninové akci jsem vůbec měla možnost si knížku přečíst. Moc si toho vážím.

***

Co se týče obálek - mám to pěkné žluté sběratelské vydání, které v dubnu vychází ve velmi podobné verzi v pevné vazbě (viz modrá obálka výše). Yoli se ale chystá vydat i toto pěkné červené, paperbackové vydání (plánováno na červenec). :) 








8 komentářů :

  1. Hned jak jsem viděla to jméno David Levithan, tak mi byla jasná sexuální orientace jednoho Willa :DD. Od Levithana jsem teď začala číst "Líbali jsme se" a zatím je to super, takže se potom určitě vrhnu i na tuhle knížku.
    Jinak mám stejný názor jako ty, kdyby to bylo jenom od Greena, tak po tom asi nešáhnu. Zatím jsem od něj četla jen Hvězdy, ale že by to byla nějaká sláva, jak o tom skoro každej básní, tak to se mi nezdálo :/

    OdpovědětVymazat
  2. Jo, taky bych byla ráda, kdyby byli Willové víc spojení... a jak píše Michelle, orientace Levithanova Willa byla hned jasná :D Přesně jako ty oceňuju ty jeho popisy, to vážně umí skvěle... do knihy jsem se zamilovala :D

    OdpovědětVymazat
  3. Zrovna čtu Líbali jsme od Davida Levithana? Že bych navázala právě touto knihou? :D

    OdpovědětVymazat
  4. Tahle knížka je další (napůl) Greenovka, takže si ji chci přečíst :D :)
    Mimochodem, teprve z tvojí recenze jsem se dozvěděla o čem kniha vlastně je.

    OdpovědětVymazat
  5. Skvělá recenze! :)
    Od Greena jsem četla jen Hledání Aljašky a to jsem si zamilovala. Hvězdy nám nepřály, Papírová města a Příliš mnoho Kateřin - tyto knihy čekají v dlouhé frontě na čtení. Každopádně se k nim asi připojí i Will Grayson, Will Grayson :)

    OdpovědětVymazat
  6. Já zatím nečetla vůbec nic ani od jednoho z autorů, od Greena mě odradilo filmové zpracování hvězd a o Levithanovi jsem slyšela, že píše "netradičním stylem" - a já jsem docela tradiční čtenář, tak docela váhám... Každopádně námět knihy vypadá zajímavě, tak třeba po ní jednou sáhnu. :)

    OdpovědětVymazat
  7. Já na ty Greenoviny moc nejsem, ale pokud je ten Levithan tak dobrej, tak si to budu muset přečíst..
    Prolhaná Mrcha

    OdpovědětVymazat
  8. Greenovky mám přečtené všechny a na Will Grayson, Will Grayson se chystám příští týden.
    Pěkná recenze! :)

    http://fandombeforebloodcz.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat

Za každý komentář Vám mnohokrát děkuji.

Return to top of page
Powered By Blogger | Design by Genesis Awesome | Blogger Template by Lord HTML