NikaRoovy jinde:

úterý 30. června 2015

Rok, který mě změnil

Můj ty smutku, ten školní rok utekl tak šíleně rychle! Zdá se mi, jako kdyby to bylo včera, když jsem byla poslední den na základce a s hrůzou očekávala první rok na střední. A teď jsem tady a... kolik se toho za ten rok vlastně stalo?

Byla bych velká lhářka, kdybych tvrdila, že mě první rok na gymplu nijak nepoznamenal. Udělal ze mě úplně jiného člověka, byly to ty nejhorší i ty nejlepší časy.




Abych se přiznala, na tu školu jsem vůbec nechtěla. Přihlásila jsem se kvůli rodičům a druhou přihlášku si dala na školu, kam jsem chtěla já - tam jsem se ale nedostala. Celé jaro a léto jsem si stěžovala, že tam nechci, ale nedalo se nic dělat. Ani samotné začátky nebyly jednoduché a až do konce listopadu jsem brečela, že tam chodit nechci a prosila mámu, abych mohla přestoupit. Mamka mi ale pověděla, že nikam přestupovat nebudu, že se to zlepší.

A víte co? Maminka má vždycky pravdu. Věci nabraly nový spád a na škole se mi během prosince začínalo líbit. Už jsem si nepřipadala odstrčená, už mě tak netrápilo, že nejsem schopná komunikovat a spřátelit se. Postupem času jsem se tvořila a měnila a stala se holkou, kterou jsem nikdy dřív nebyla, nebo snad ano, ale neměla jsem odvahu jí být.

Jsem sebevědomější, věřím si, směji se, občas mluvím až moc, je mi jedno, co si svět myslí. Už nepláču nad každou bolestí, stavím se k tomu čelem. Dávné jizvy na rukou se hojí a žádné nepřibývají, už si nijak neubližuji, mám se ráda, zkouším nové věci, uvědomuji si, jak je všechno vlastně skvělé, i když se nedá říct, že by se mi v životě neděly žádné špatné věci. Projevuji se, vyjadřuji se, jsem sama sebou. Ne každému se to líbí, ale co?

Jak jsem řekla - časy nejhorší, časy nejlepší. Tento školní rok přinesl spoustu slz. Zažila jsem první skutečný rozchod, poprvé jsem zakusila provinilost z nevěry, poprvé zlomila něčí srdce, poprvé jsem měla kamaráda, který mě chápal jako nikdo, zamilovala se šíleněji a mocněji, než kdy dřív, nechala si srdíčko rozdrtit na prach, ztratila jsem někoho úžasného, začala jsem mívat náhodné nezávaznosti s různými lidmi, málem jsem se předávkovala...

Ale to všechno, nebo snad přes to všechno a občas pro to všechno, to stálo za to. Poprvé jsem totiž měla pocit, že doopravdy žiji. Že má život nějaký spád a směr. A hlavně mi došlo, že všechny ty pády se měly stát a dovést mě tam, kde jsem. Udělaly ze mě silnějšího člověka, tak silnou osobu, kterou jsem nikdy nebyla. Získala jsem odolnost a potížím teď čelím z úsměvem.

Byl to zvláštní rok. Přestala jsem milovat večery a už to nejsou noci, na co se nejvíc těším. Jsou to rána, protože když večer usínám, říkám si, že další den má nový začátek a plno nových naději na prostřeném stole. Usmívala se na vycházející slunce. A stejně tak se stavím i ke všemu dalšímu. Byl to zvláštní rok. A já se nemůžu dočkat toho dalšího, protože vím, že mám sílu se mu postavit.

Jen ať mě život zas láme a kope. Já mu to trojnásobně vrátím. A můžete se vsadit, že si to užiji.


Fotografa mi dělalo mé nejmilejší expako.







7 komentářů :

  1. Zajímavý článek :) Já přešla na gympl z páté třídy (páni... to už bylo tak dávno? O.o) a už to pro mě byla obrovská změna... nevím, jestli k lepšímu nebo horšímu...

    OdpovědětVymazat
  2. Já přecházela na gympl v 5. třídě a pořád to považuji za nejlepší krok vůbec. Tak ti přeji, ať se na to později díváš stejně! Sice jsem na tvém blogu poprvé, takže tvůj příběh neznám, ale z článku působí tvůj náhled na svět více optimisticky, tak se toho drž! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Krásný článek. :) Já měla prvák taky docela hektický. Vím, že jsem se změnila. Hlavně vnitřně. Jsem optimistická a na každém zlu se snažím nějaké pozitivum. Hodně štěstí ve druháku!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S tím se zčásti určitě ztotožním. :)
      Děkuji. :)

      Vymazat
  4. Woooow, dostalas mě. Teda věřím že to co tu píšeš je vážně upřímně a jsi skvělá. Je vážně úžasné jak ses změnila a jaký máš krásný pohled na život.Můžu se zeptat...jak ses zvládla tak nakopnout a začít si věřit?

    OdpovědětVymazat

Za každý komentář Vám mnohokrát děkuji.

Return to top of page
Powered By Blogger | Design by Genesis Awesome | Blogger Template by Lord HTML