úterý 4. listopadu 2014

Hněv pána ohně | Knižní recenze

Název: Hněv Pána ohně (Křišťály moci #2)
Autor: Michaela Burdová
Počet stran: 280
Nakladatelství: Fragment

Neilin odhalila největší tajemství svého ochránce - Arwina. Cítí se ublížená a neví, jestli mu může nadále věřit. A to není vše, co ji ohledně Arwina trápí. Začíná si uvědomovat, že se v ní probouzí něco, co nikdy dřív nezažila. Jsou opravdu její city k němu jen přátelské? Tahle dvojka potkává nové přátele a nám se odhalují nové postavy . elfové Ellnesa a R'Tiles, kteří se k nim přidají. Vydají se do Neprobádaného hvozdu a pak na nebezpečnou cestu za Křišťály moci.

Mezitím se král Edrian s armádou svých mužů chystají k válce o Smaragditt, hlavní město lidské říše, o které mladý král přišel a chce jej získat zpět. Přestože má mnoho mužů, temný vládce Isgraël jich má na své straně mnohem víc - a nejen svých temných elfů, ale také hromadu ibraxirů - odporných nestvůr. Zdá se, že výhra je nemožná a naděje se pomalu vytrácí. Tou poslední jsou gryfové, pro které se vypraví Terien s Roliandem. Neilin se dost změnila, přestala se chovat jako vystrašená holka z venkova, která pořád nemůže uvěřit svému osudu. Přistupuje k věcem s větší odvahou, je smířená se svým posláním Vyvolené, ale to nic nemění na mých sympatiích k ní, které stále moc nenacházím. Arwin... je prostě Arwin. Oblíbila jsem si jej ještě více a pomalu mi začal přirůstat k srdíčku. Je pravda, že mě tedy trošku děsil svým poněkud podivným chováním, ačkoliv je jeho tajemství již odhaleno, on se chová stále... no, tajemně. Nové postavy - Ellnesa a její ochránce R'Tiles - mi byly velmi sympatické. Oblíbila jsem si je, po Sorganovi a Terien je mám asi nejraději, snad ještě s Arwinem. Co se týče Terien a Sorgana, tentokrát spolu moc nebyli, což mi bylo trochu líto. Furt ve mně bdí nějaká víra, že to mezi nimi nakonec dopadne dobře. Sorgan byl pořád sexy zlý vojevůdce, Terien už nebyla tak ztrápená životem, jako když žila v Nar'doxu, nabrala síly, začala zcela nový život za zdmi Věže zkázy a myslím, že jí to prospívá. Leja mě fakt štvala. Pomalu se začala stávat takovou tou otravnou, ufňukanou, naivní a hloupou hrdinkou, které knihomolstvo nemá rádo. Zasloužila by si pánvičkou přes hlavu.
Kdybych nevěděla, že... tak...

Hněv Pána ohně mi přišel o nepatrný zlomek slabší, než první díl. Nevím čím to bylo, no ten zlomek je takřka přehlédnutelný. Knížka si mě znovu držela u svých stránek, Míša mě pozvala do svého fantastického světa a nějak mi příliš nedovolovala dostat se z něj ven - a já vlastně ani nechtěla. Knížka je ohromně čtivá, svědčí o tom fakt, že jsem ji sluskla za jediné odpoledne. Není toho příliš, co bych mohla dodat. Míša mě v ničem nezklamala, knížka je v mém srdíčku stejně jako první díl a celá napnutá se těším, až se vrhnu na Věž zkázy, která čeká v mé knihovničce.

85%


Moc děkuji nakladatelství FRAGMENT za poskytnutí recenzního výtisku.




Žádné komentáře :

Okomentovat

Za každý komentář Vám mnohokrát děkuji.

Return to top of page
Powered By Blogger | Design by Genesis Awesome | Blogger Template by Lord HTML